John Singleton Copley, * 1738 Boston,  †  1815 Londýn.

     Americký malíř John Singleton Copley se narodil v rodině emigrantů, kteří do Ameriky nedávno přišli z Irska. Copley začal malovat sám někdy kolem roku 1753 a jeho rané práce ukazují vliv jeho nevlastního otce Petera Pelhama. Další vliv na jeho tvorbu a styl představoval také anglický malíř Joseph Blackburn, se kterým se Copley osobně setkal. Blackburnův vliv se v Copleyově stylu odrazil hlavně rokokovou světlostí a lehkostí barev. V druhé polovině byl vyhledáván právě tento portrétní styl, a tak se Copley brzy dostal do povědomí bohatých bostonských rodin a pracoval na mnoha zakázkách bohatých a slavných osobností.

     Copley vždy toužil po tom, aby si získal uznání i mimo území Nové Anglie, a tak v roce 1766 poslal jeden ze svých obrazů do Society of Artists v Londýně. Tento obraz si získal uznání především u Sira Joshuy Reynoldse a amerického malíře Benjamina Westa, který Copleyho přemlouval, aby přijel do Londýna. Copley však do Londýna přijel až v roce 1774 a natrvalo se usadil v Londýně o rok později. Důvodem jeho přesídlení byl fakt, že se Copley v Bostonu cítil spíš jako zručný řemeslník než opravdový umělec.

     Copley je považován za jednoho z nejlepších malířů koloniální Ameriky a maloval především portréty a historické náměty. John Singleton Copley zemřel 9. září 1815 v Londýně v Anglii.

Angelika Kauffmanová , * 30. 10. 1741 Chur,† 5. 11. 1807 Řím.

     Švýcarská malířka Angelica Maria Anna Katarina Kauffmanová se narodila 30. října roku 1741 ve městě Chur v kantonu Grisons ve Švýcarsku. Jejím otcem byl známý, nicméně spíše průměrný, malíř Johann Joseph Kauffman, který byl rovněž jejím prvním učitelem. Otec Kauffmanové seznámil svou dceru už v ranném věku s tajemstvím použití a kombinace barev a ve své dceři vždy nacházel oddanou obdivovatelku a posluchačku. Velkým důkazem nevšedního malířského talentu Kauffmanové bylo například to, že byla už ve věku svých dvanácti let požádána biskupem Monsignorem Nevronim, aby namalovala jeho portrét. Byla rovněž oblíbenkyní modenského vévody a guvernéra Milána Františka III. d’Este, který ji finančně podporoval.

     V letech 1742 až 1757 rodina Kauffmanových pobývala v Itálii a poté se přestěhovala do Schwarzbergu v Rakousku. Kauffmanová navštívila mnoho italských měst – Milán, Neapol, Florencii a Benátky, kde se seznámila s několika anglickými šlechtici. Už v roce 1766 Kauffmanová odjela na pozvání Lady Wentworthové do Anglie, kde malovala hlavně portréty anglické šlechty. Jejím blízkým přítelem a obdivovatelem byl Joshua Reynolds, který k ní choval i jisté milostné city, které však Kauffmanová neopětovala.  Kauffmanová v Londýně žila a pracovala až do roku 1781 a za svého pobytu se stala jedinou ženou v Anglii, která byla uznána členkou Královské akademie.

Kauffmanová se zabývala především alegorickými, mytologickými a historickými tématy a mnoho svých námětů převzala z literatury. Za svého působení v Anglii namalovala rovněž velké množství výborných portrétů, které zpracovávala podle tehdejších požadavků společnosti.

 

John Russell, * 29.března 1745, Guildford,  † 20.dubna 1806 Hull. Anglický malíř známý svými portréty, pastely a olejomalbami. Byl známý také jako spisovatel a učitel malířské techniky.

Sir Henry Raeburn [rejbérn], * 4. 3. 1756 Stockbridge, † 8. 7. 1823 Edinburgh.

      Anglický malíř a portrétista. Jako malý chlapec však osiřel, a tak byl dán na výchovu ke svému staršímu bratru Williamovi, který mu byl náhradním otcem. Základního vzdělání se mu dostalo v Heriotově špitálu, jedné z nejlepších vzdělávacích institucí v Edinburghu.

Mezi jedny z prvních samostatných Raeburnových zakázek v roce 1778 patřil portrét mladé dámy Ann Edgarové, dcery Petra Edgara, ctihodného pána z Bridgelands.  Brzy mezi nimi vznikla velká náklonnost, která byla po měsíci korunována jejich sňatkem. Raeburn tak vyženil velký majetek, který mu pomohl v tom, aby se dále vzdělával ve svém umění a nastartoval svou kariéru samostatného umělce.

     V roce 1784 se Raeburn v Londýně seznámil se Sirem Joshuou Reynoldsem, který  mu doporučil, aby se vydal dále studovat do Říma, kam pak Raeburn se svou manželkou následně v roce 1785 také odjel. Po dvou letech v Itálii se Raeburn vrátil do Edinburghu, kde si založil na George Street svůj slavný ateliér, ve kterém začal pracovat na svých prestižních portrétních zakázkách. Postupně se stal jedním z nejpopulárnějších skotských malířů, namaloval více než sedm stovek portrétů. Maloval v Edinburghu v době osvícenství a jeho modely byli známí básníci, učenci, filosofové, církevní hodnostáři i skotští statkáři.

      V roce 1812 byl Raeburn zvolen prezidentem edinburské Společnosti umělců, v roce 1815 se stal plným členem Královské skotské akademie. V roce 1822 byl králem Jiřím IV. povýšen do šlechtického stavu a brzy poté byl jmenován oficiálním malířem Skotska. Následně si portrét od něj objednal i král, nicméně Raeburn se k jeho vyhotovení už nedostal. Raeburn zemřel po týdenní nevolnosti 8. července 1823 ve své vile St Bernard’s House ve Stockbridgi na předměstí Edinburghu.